Home page > Historie

Historie

HISTORIE VÚ 3255

       Vojenský útvar 3255 Praha vznikl dnem 1. října 1960 sloučením Spojovacího uzlu Generálního štábu, Spojovacího montážního střediska Praha-Butovice, Spojovacího uzlu posádky Praha, náčelníků spojení Velké Prahy, Brna, Plzně a Bratislavy a Spojovacího montážního technického střediska Praha. Tímto sloučením vzniká Správa spojovací sítě Praha, které je přiděleno číslo VÚ 3255. Správa spojovací sítě Praha je zařazena do podřízenosti Velitelství spojovacího vojska.

       Dnem 1. září 1961 bylo odveleno „Provozní středisko směrové sítě“ k 59. praporu směrových stanic, současně byl odvelen Spojovací uzel Generálního štábu (VÚ 1555 Praha) a Spojovací montážní technické středisko Praha (VÚ 1602 Praha). Byla také zrušena vložka č. 1 „Studánka“ v tabulce mírových počtů 60. rádiového praporu Unhošť a zařazena do Spojovacího montážního technického střediska Praha (Petřín).

        K 1. září 1963 byla Správa spojovací sítě Praha reorganizována na Spojovací provozní středisko Praha (VÚ 3255 Praha). Do její organizační struktury byl začleněn Spojovací uzel Generálního štábu Praha (VÚ 1555 Praha) a Provozní středisko směrové sítě Praha-Ruzyně (VÚ 7325 Praha-Ruzyně). Spojovací montážní technické středisko bylo předáno do přímé podřízenosti GŠ/VSV. Jednotky byly rozmístěny v lokalitách ulice Kovpakova, na Generálním štábu, v Ruzyni, Drahelčicích, na Studánce, Petříně. Velitelem útvaru se stal od 1. září 1963 plukovník Vasil GRIGA. Spojovací provozní středisko Praha (SPS) řídilo provoz na všech stálých vojenských spojovacích sítích. V mobilizaci zabezpečovalo rozvinutí spojovacích uzlů MNO, rádiových vysílacích a příjímacích středisek a chráněných pracovišť. Hlavním úkolem SPS Praha bylo kvalitní a stálé spojení všemi druhy pojítek, používaných ve stálé vojenské spojovací sítí (SVSS). V roce 1965 vzniká Uzel zvláštního armádního spojení.

            1. září 1967 byly od SPS Praha vyčleněny některé speciální útvary jako samostatné útvary podřízené Správě spojovacího vojska. Dnem 1. září 1969 bylo Provozní středisko radioreléové sítě vyčleněno z organizace SPS Praha a bylo zřízeno Radioreléové středisko v posádce Nové Město nad Metují, s krycím číslem VÚ 6590, jehož velitelem byl ustanoven podplukovník Antonín Javůrek. Dále byl také zrušen Spojovací uzel – B jako samostatný útvar a Spojovací uzel – A předán do podřízenosti veliteli Západního vojenského okruhu.

            V červenci 1985 byla slavnostním prvním výkopem zahájena výstavba budovy Spojovacího uzlu Ministerstva obrany. 30. listopadu 1991 byla organizační struktura útvaru rozšířena o Spojovací prapor Unhošť. 4. března 1993 byla v rámci rozdělení Československé republiky převedena část vojsk k Ozbrojeným silám armády Slovenské republiky.

            1. března 1994 byl převzat do podřízenosti Spojovacího provozního střediska Praha 1. a 2. spojovací prapor od VÚ 6590 Nové Město nad Metují. Dnem 1. dubna 1994 došlo ke změně názvu útvaru ze Spojovacího provozního střediska Praha na 60. spojovací brigádu.
Dnem 1. dubna 1997 byla provedena reorganizace 60. spojovací brigády a 1. ledna 2000 bylo převedeno 21. spojovací středisko Tábor a 22. spojovací středisko Olomouc od 2. spojovací brigády Písek do podřízenosti 60. spojovací brigády. Tímto aktem přechází do kompetence brigády provoz komunikačních systémů ve stálé vojenské spojovací síti na celém teritoriu Armády České republiky.

            1. července 2000 byla 60. spojovací brigáda přejmenována na Základnu komunikačních a informačních systémů Praha (ZKIS). Další dislokační místa základny KIS: Drahelčice, Libeř, Unhošť, Benátky nad Jizerou, Slavkov, Tábor, České Budějovice, Písek, Plzeň, Velká Hleďsebe, Příbram, Litoměřice, Žatec, Liberec, Pardubice, Olomouc, Brno, Havlíčkův Brod, Žamberk, Kroměříž, Ostrava.

            1. října 2000 byla zrušena 61. spojovací brigáda Beroun, jejím právním nástupcem se stala Základna komunikačních a informačních systémů Praha. 1. října 2001 byla základna KIS Praha převedena z podřízenosti NSVŘ GŠ – BŘ MO do podřízenosti velitele sil územní obrany Tábor a 1. ledna 2002 byl z části základny KIS Praha vytvořen nový prvek, a to Agentura komunikačních a informačních systémů (AKIS) a současně zaniklo záložní Rádiové vysílací středisko Studánka.

            1. září 2003 byla převzata do působnosti základny KIS skupina komunikační podpory Písek a dne 1. října 2003 bylo převzato do působnosti ZKIS Praha Vojenské výcvikové a školicí středisko Křišťanov. Dnem 15. prosince 2003 byly převzaty do působnosti ZKIS útvary VÚ 5396 Olomouc a VÚ 3531 Tábor, čímž došlo k rozšíření působnosti ZKIS o schopnost zajištění provozu IS ve SVSS.

       1. ledna 2004 byla provedena reorganizace ZKIS Praha a opět dochází ke změně názvu, a to na 34. základnu komunikačních a informačních systémů (34.zKIS).

30. června 2004 bylo zrušeno Středisko komunikačních a informačních systémů Tábor a jeho kompetence byly převedeny na Středisko komunikačních a informačních systémů Čechy.

Dnem 31. prosince 2004 byla zrušena povinná základní vojenská služba.

 

            1.ledna 2007 byla vytvořením střediska CIRC rozšířena působnost útvaru o schopnost reakce na incidenty zaměřené proti počítačovým sítím (kybernetická bezpečnost).

            1. října 2008 byla 34. základna komunikačních a informačních systému převedena do podřízenosti ředitele sekce komunikačních a informačních systémů MO – NSV AČR. Rokem 2008 byla působnost 34. základny KIS Praha dále rozšířena o schopnost provozu kryptografických prostředků převzetím provozní části Střediska bezpečnosti informací a vytvořením Střediska prostředků kryptografické ochrany (SPKO).

             Činnost 34. zKIS byla ukončena dne 30. června 2013. Sloučením SKIS MO, 34. zKIS a 101. Spojovacího praporu „kapitána Otakara Jaroše“ vznikla dnem 1. července 2013 Agentura komunikačních a informačních systémů (AKIS), která je v podřízenosti Ředitele Sekce podpory MO.

     Ředitelem AKIS byl jmenován brigádní generál Ing. Jan KAŠE, MSc.

     Dnem 1. 12. 2016 byl jmenován ředitelem AKIS brigádní generál Ing. František Ridzák, který ve funkci působil do konce roku 2019.

Dne 1.1.2020 byl do funkce ředitele AKIS jmenován plukovník gšt. Ing. Jaroslav Praus, MSc. Od stejného data je AKIS v podřízenosti Sekce komunikačních a informačních systémů MO.     

Nahoru